Životní pojištění

V prvním článku se zaměřím na téma životního pojištění. Nebudu posuzovat, zda je špatné nebo dobré si jej uzavírat. To si musí posoudit každý sám. Od svých klientů ale vím, že je to téma, kterému právě moc nerozumí. A to je odrazuje. Nejde si na něj totiž sáhnout jako na auto nebo dům a vidět jejich opravu. A přitom se jich týká velice osobně.

Začnu od základu: poskytování a uzavírání životního pojištění je upraveno zákonem. Dříve to byl zákon o pojistné smlouvě (zákon č. 37/2004Sb.) a nyní je to nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012Sb.) a spousta dalších zákonů a prováděcích předpisů a nařízení České Národní banky. Nemůže jej poskytovat každý – proto jsou zde pojišťovny. A za pojišťovny je může uzavírat pouze člověk, který složil zkoušky České Národní banky (oprávnění lze najít ZDE).

Životní pojištění je obnosové pojištění. S klienty totiž mluvím o částkách = obnosech, které jim má pojišťovna vyplatit, když se jim něco stane. U pojištění majetku nebo auta jde o škodové pojištění, protože tam lze přesně vyjádřit škodu, která může vzniknout (např. ukradené auto za 250 tisíc). Avšak pouze klient umí říct, na kolik si cení a kolik peněz má dostat za např. ruku v sádře. Rozdíl může být velký. Co totiž znamená toto omezení pro houslistu a co pro telefonistu? Jak na ně finančně dolehne?

Píšu o ruce v sádře. Jak toto souvisí s životním pojištěním? Byl to příklad, ale správný. Životní pojištění v sobě totiž obsahuje dvě části. První je pojištění života = smrti. Ta se přihodí nám všem. A druhá je pojištění dalších možných rizik = situace, kdy to člověk přežije. Ty se nám všem přihodit nemusí. Jedná se proto o pojištění 1. ŽIVOTNÍ a 2. ŽIVOTNÍ RIZIKOVÉ. A ta se dělí na další. O tom ale v dalších článcích.

Jakub Mrva

Jediným důvodem, proč má člověk na sebe uzavřít ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ, je finančně zajistit pozůstalé v případě smrti.

Často od lidí slyším, že neví na jakou částku nastavit. Existují dvě hlavní sitauce, které doporučuji krýt.

První je zajistit výpadek příjmu živitele rodiny. Pro rodinu je tato situace vždy tragédie a nějakou dobu trvá, než se se situací vyrovná. Vždy je to individuální. Ze zkušeností psychologie je však tato doba asi tříletá. Proto se doporučuje vyplatit takovou částku, aby pokryla minimálně měsíční náklady na provoz domácnosti nebo také výpadek celého příjmu po tuto dobu. Vzorec pro výpočet částky je pak 36 x náklady nebo čistý příjem.

Druhá je zajistit vyplacení závazků tak, aby rodina po odchodu živitele rodiny nebyla zadlužená. Nejčastější případ je proto krýt svou hypotéku pojistkou. A samozřejmě i další půjčky například na automobily či jiné investice. V těchto situacích je to tak, že pravidelným splácením výše závazků v čase klesá. Zjednodušený příklad: hypotéka na 30 let ve výši Kč 2 mil. V prvním roce je závazek Kč 2mil, v desátém roce Kč 1,3mil, ve dvacátém roce Kč 0,7mil. Proto i nastavená částka krytí má odpovídat výši závazků v čase. Je to levnější.

Uzavírání tohoto pojištění mohou ovlivnit daňové zákony. Lze jej totiž uzavřít jako investiční životní pojištění, u kterého lze za určitých podmínek uplatnit daňový odpočet, nebo jako pojištění rizikové.

Dobrý poradce s klientem vždy probere a nabídne obě možnosti, aby se klient mohl rozhodnout. Liší se totiž nejen cenově, což může v dlouhodobém horizontu znamenat velkou částku, ale také odměnou pro samotného poradce. Tím, že dá poradce klientovi na výběr, snímá ze sebe podezření, že nabízí produkt, za který dostane nejvíc peněz.

Jakub Mrva

Důvod, proč uzavírat RIZIKOVÉ ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ, je také jediný. Jeho úkolem je finančně zabezpečit pojištěného a jeho rodinu při různých zdravotních situacích, které znamenají nižší příjem a zvýšené finanční náklady.

A) Nižší příjem bývá způsoben dvěma důvody, které mohou u člověka nastat. Prvním z nich je dlouhodobá nemocenská a druhým je invalidita.

B) Vyšší finanční náklady souvisí s léčbou úrazů nebo nemocí.

V návaznosti na tyto situace pojišťovny dokáží své klienty zabezpečit pro následující rizika:

• nemocenská
• invalidita
• závažné nemoci
• trvalé následky úrazu
• odškodné při úrazu
• pobyt v nemocnici

Toto je základní schéma. Vlivem konkurenčního prostředí však existují různé další speciální řešení.

V dalších dílech rozepíšu jednotlivá rizika.

Jakub Mrva

Zabezpečení při NEMOCENSKÉ slouží k dorovnání výpadku příjmů při nemocenské. Obecně lze napsat, že při dlouhodobé nemocenské klesne příjem ze zaměstnání o 40%, protože jak zaměstnavatel (náhrada mzdy za prvních 14 dní) tak při dlouhodobé nemocenské Česká správa sociálního zabezpečení (nemocenská od 15. dne) vyplácí  necelou 60ti procentní podporu v porovnání s příjmem. Výpočet lze nalézt na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí ZDE nebo např. na uživatelsky přívětivější stránce ZDE.

Jak nastavit toto zabezpečení? Poradce se s klientem musí pobavit o jeho měsíčních životních nákladech a minimálně na tuto hranici nastavit krytí. Maximálně lze krytí nastavit na výši čistého příjmu klienta.

Tato situace může klienta zastihnout několikrát v životě.

Podle údajů z poslední Zdravotnické ročenky 2012, kterou jsem našel, bylo nemocných 30 lidí ze 100 ekonomicky aktivních. Z těch 30 lidí byl u 3 lidí příčinou nemocenské ÚRAZ a u 27 lidí byla příčina NEMOC. Průměrně čerpali nemocesnkou 45 dní. (Myslím, že k dnešnímu dni se údaje výrazně nezměnili.)

Na co si dát u pojištění nemocenské pozor?

Doporučuji sjednávání tohoto pojištění z důvodu jak úrazu tak nemoci. Což je sice dražší, ale pokryje všechny situace a ochrání tak rodinný rozpočet ze 100%.

A zde, podle mého názoru, vznikla jedna negativní zkušenost klientů s plněním pojišťoven. Klient měl uzavřenou pouze úrazovou variantu, ale na nemocenské byl z důvodu nemoci, a pojišťovna mu proto odmítla zaplatit.

Pokud se o toto pojištění zajímáte, prosím, zkontrolujte si svou smlouvu.

Jakub Mrva

Stejně jako pojištění nemocenské slouží pojištění INVALIDITY k dorovnání výpadku příjmů. Z ekonomicky aktivního člověka se totiž stane člověk závislý na státním příjmu a ten mu nemusí stačit. Výše invalidního důchodu je závislá na různých faktorech. Informace lze nalézt ZDE a orientační výpočet ZDE.

Jak nastavit toto zabezpečení? Princip je podobný jako u nemocenské. Rozdíl je v tom, že tato situace je většinou trvalá a stát platí do dosažení důchodového věku, kdy začne vyplácet starobní důchod.

Poradce se opět musí zeptat klienta minimálně na jeho měsíční náklady a na tuto hranici zabezpečení nastavit. Maximální částka je opět výše čistého příjmu. Volba je na klientovi ne na poradci! Krytí se vypočítává jako rozdíl mezi žádanou částkou a státním důchodem krát 12 měsíců za rok krát počet let zbývajících do starobního důchodu (většina pojišťoven používá věk 65 let).

Příklad muže ve věku 35 let vydělávajícího 30 tisíc hrubého, což je Kč 22 700,- čistého a jeho měsíční potřeba je mít Kč 20 tisíc. V případě invalidity mu bude přiznán důchod ve výši Kč 14 600,-. Proto mu chybí měsíčně Kč 5 400,-. Aby mu byla tato částka vyplácena do 65ti let, pojistné krytí má být nastaveno na částku Kč 1 944 000,-. Což je Kč 5400,- krát 12 (měsíců) x 30 (let).

Nastavení zajištění má reflektovat situaci, která odpovídá potřebám klienta. Za 10 let mu totiž bude 45 let a do 65ti let mu bude zbývat 20 let. Ve výpočtu se toto musí zohlednit. Částka proto nemá být nastavena stejná po celou dobu pojištění (konstantní), ale musí pravidelně klesat (lineárně klesající)

Protože jsem dosud psal o zabezpečení při plném invalidním důchodu = III. stupeň, musím zmínit ještě situace, kdy lidé mají přiznán částečný invalidní důchod I. nebo II. stupně. I v takovém případě doporučuji uzavřít pojistné krytí. Jsou to totiž situace, kdy člověk sice může pracovat = vydělávat, ale získat plnohodnotné zaměstnání je obtížné. Pojistné plnění pojišťovny mu pak doplácí rozdíl.

Ze Zdravotnické ročenky 2012 vyplývá, že přiznaných invalidních důchodů z důvodu úrazu jsou 4%. Většinovou příčinou invalidních důchodů jsou proto různá onemocnění. Zde však musím i nemoci rozdělit, protože to dělají i pojišťovny. U tohoto pojištění totiž rozlišují, zda je invalidní důchod přiznán z důvodu duševní nemoci nebo jiného onemocnění (např. rakovina). A údaje ze Zdravotnické ročenky uvádí, že cca 40% invalidních důchodů je přiznáno z důvodu duševních onemocnění.

Na co si dát u pojištění invalidity pozor?

Stejně jako u pojištění nemocenské, doporučuji sjednávání tohoto pojištění z důvodu jak úrazu tak nemoci. A navíc se svého poradce zeptat, zda jím navrhovaná pojišťovna proplácí i invalidní důchod přiznaný z důvodu duševní nemoci. Kdyby totiž ne, krytí za podobné ceny není 100%.

I zde, podle mého názoru, vznikla další negativní zkušenost klientů s pojišťovnami. Ve smlouvách buď bývá sjednána neodpovídající částka (například jsem již viděl krytí částkou jen 100 tisíc, což by u uvedeného příkladu stačilo klientovi jen na rok a půl), nebo je pojistné krytí nastaveno pouze na příčinu úrazu anebo pojišťovna neplatí příčinu psychických onemocnění – má je ve výlukách. A klient pak opět nedostal zaplaceno.

Pokud se i o toto pojištění zajímáte, prosím, zkontrolujte si svou smlouvu.

Jakub Mrva

Rizikové pojištění ZÁVAŽNÝCH NEMOCÍ je první z pojištění, které má lidem finančně pomoci v situaci, kdy z důvodu nemoci mají zvýšené finanční potřeby.

Z již zmíněné Zdravotní ročenky je patrné, že člověk onemocní častěji a vážněji, než když se mu stane úraz. I když na televizních obrazovkách každý den vidíme autonehody a jiná šokující neštěstí, nemoci, které přicházejí zevnitř, jsou pro nás větší zátěží.

Statisticky nejvážnější nemoci jsou: mrtvička (náhlá mozková příhoda), infarkt, selhání ledvin a rakovina. Samozřejmě existují i další vážné nemoci. Jejich vyjmenováním a počtem se pojišťovny od sebe odlišují. Stejně tak tím, jakou částku pojištěnému proplatí. I když má totiž klient ve smlouvě sjednanou určitou výši pojistného plnění (podle životní úrovně se doporučuje nastavit částku rovnající se výši ročního platu), podle vážnosti nemoci mu proplatí buď celou částku nebo jen část.

A tady, podle mého názoru, vzniká další negativní zkušenost klientů pojišťoven s proplacenými částkami.

Možná si kladete otázku, proč si sjednávat toto pojištění, když se o nás naše zdravotnictví postará. Tady si dovolím napsat osobní zkušenost ze svého okolí. Manželka kamaráda onemocněla rakovinou a po chemoterapii jí vypadaly vlasy. Na řadu přišla paruka. Od své zdravotní pojišťovny dostala poukázku na částku Kč 1000,-. Nejlevnější paruka ale stála Kč 6000,-. Rozdíl si musela hradit ze svého. V tomto případě si mohla nákup paruky dovolit, protože ji pojišťovna peníze proplatila. Nemusela nosit šátek. A vyléčila se.

Jakub Mrva

Rizikové pojištění TRVALÝCH NÁSLEDKŮ ÚRAZŮ je další z pojištění, které má lidem pomoci a pomáhá v těžkých životních situacích. A to v situaci, kdy se člověk po úraze již nezotaví zcela a zůstane tělesně poškozen. Nezřídka pak ke svému životu potřebuje různé kompenzační pomůcky či speciální léčebné pobyty atd.

A přesto, že se v takových situacích o nás naše zdravotnictví postará, většinou je to však pouze ve formě příspěvků a ne plného zaplacení. Pacient si musí některé věci doplácet.

I v tomto zabezpečení svých klientů se pojišťovny liší. Základ je však stejný. Čím menší poškození, tím klient dostane méně peněz a naopak. Čím větší poškození a potřeba více peněz, tím klient dostane více peněz.

Pro výpočet vyplacené částky se používá tzv. základní sazba – částka opět určena klientem (poradce by měl doporučit trojnásobek čisté roční mzdy), ze které se vychází. Podle závažnosti poškození se pak vyplácí procentuální podíl. Ten může být u pojišťoven různý. Tím se od sebe pojišťovny liší. Některé vyplácí i násobky této základní sazby.

Podělím se s vámi o laické pravidlo, a to: Čím obsáhlejší tabulku trvalých následků úrazů má pojišťovna uvedenu v pojistných podmínkách, tím seriózněji se ke klientovi chová a zaplatí více než jiní. Je to z toho důvodu, že při detailnějším popisu má likvidátor pojišťovny menší manévrovací prostor pro určení výše pojistného plnění.

Doporučuji se proto svého poradce na tuto skutečnost zeptat a nechat si tabulku ukázat.

Jakub Mrva

ODŠKODNĚNÍ PŘI ÚRAZU je další sjednávané rizikové životní pojištění.

Denní odškodné, bolestné, doba nezbytného léčení úrazu a podobně. To jsou příklady názvů tohoto pojištění u různých pojišťoven.

Důvod, proč sjednat toto připojištění, je opět čerpat finanční pomoc při nepříjemné životní situaci – úrazu. Úrazy mohou být různé, a proto mohou naše životy různě zasáhnout. Vyplacené peníze pak mají být použity na nákup různých léčebných prostředků, které stát nehradí, nebo na zaplacení poúrazové léčby. POZOR, poúrazovou léčbu žádná pojišťovna nevyplácí (například rehabilitaci sloužící k rozhýbání loketního kloubu po dlouhodobé sádře na ruce), pouze samotné léčení úrazu (srůst kosti).

A to je podle mého názoru častý důvod, proč vzniká negativní zkušenost klientů s vyplácením odškodného od pojišťoven. Další je samotný způsob, jak pojišťovny vypočítávají výši odškodného, které mají platit.

Existují různé metody. Dvě základní jsou tyto:

První je nastavení pojistné částky v určité výši. Jak vysokou tuto částku nastavit je opět na klientovi. A podle délky léčení, = závažnosti úrazu, pojišťovna vyplácí určité procento z této částky. Jak vysoká procenta u různých úrazů pojišťovna vyplácí musí být uvedena v OCEŇOVACÍ TABULCE, která musí být veřejně přístupná a poradce by ji měl klientovi předem ukázat.

Druhá je taková, že klient řekne, jakou částku za den léčby chce od pojišťovny proplatit. Úraz se pak léčí určitý počet dní. Odškodné se pak vynásobí touto částkou. Výpočet je jednoduchý. Pojišťovny mají v OCEŇOVACÍCH TABULKÁCH vypsány úrazy s různou délkou léčby, kterou proplácí. Čím více úrazů mají v tabulkách uvedeny, tím pak mají jejich likvidátoři menší prostor pro určování příslušné diagnózy. Vše je pak velice transparentní.

OCEŇOVACÍMI TABULKAMI se pojišťovny odlišují. Proto se může stát, že u stejného úrazu proplatí jedna pojišťovna více peněz než jiná. Ze zkušenosti pak vím, že rozdíl může být i 5ti násobný.

Před sjednáním tohoto připojištění doporučuji si odpovědět na několik otázek. Poradce by je měl klientovi sám položit.

Tyto otázky jsou: Jak mě postihne malý úraz? Při jakém úrazu už nebudu moct jít do práce? Chci si nechat proplatit i malý úraz nebo chci za stejné peníze dostat větší odškodné při vážném úrazu, který mě zasáhne více? Protože všechno něco stojí. Stane se mi spíše v práci nebo při sportu?

Jakub Mrva

Zabezpečení při POBYTU V NEMOCNICI je poslední z rizik, o kterých budu psát.

Slouží opět k náhradě nákladů, které člověku vzniknou při pobytu v nemocnici. Náklady, které dříve musel platit každý, byl 100,- korunový poplatek. Ten jsme museli při hospitalizaci hradit všichni. Dnes není aktuální. Ale lidem stále vznikají vícenáklady spojené s jejich pobytem v nemocnici. Mohou to být například náklady rodiny na dojíždění na návštěvy, placení hlídání a venčení psa a podobně. Ale některé nemocnice si účtují například poplatek za TV na pokoji, nebo se na pojišťovnu dají přenést náklady za samotný nadstandardní pokoj.

Výši této výplaty si opět určuje klient sám. Výpočet je opět jednoduchý. Pojišťovny proplatí částku, která je výsledkem násobku počtu dní pobytu v nemocnici a částky určené klientem.

Pojišťovny opět rozlišují dvě příčiny, kdy klientovi peníze vyplatí. První příčinou je úrazová hospitalizace a druhou je hospitalizace z důvodu jak úrazu tak nemoci. Jakou variantu zvolit je na klientovi.

U dětí doporučuji sjednávat plnou variantu. Zejména u těch nejmenších. O tom však napíšu v dalším díle.

Jakub Mrva

ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ A DĚTI?

Nedávno mi kolega vyprávěl, jak moc byl jeho sedmiletý syn nemocný a zvracel. A on, který jej má velice rád, když jej viděl, cítil největší potřebu – nejraději by zvracel za něj. Taková je rodičovská láska, ta největší ze všech.

Bohužel se nemoci a úrazy nevyhýbají ani těm nejmenším. Rodině a hlavně rodičům takové situace vždy přinášejí ty největší starosti. Starosti zejména citové, ale taky starosti finanční.

Když jde o krátkodobé události, jako například ta, která postihla syna kolegy, který se za několik dní uzdravil, rodiny to nijak zvlášť nezasáhne. Když jde však o závažné nemoci nebo úrazy, rodinám to změní celé jejich životy. Rodiče jsou ochotni se spousty věcí vzdát ve prospěch svých dětí.

Aby dopady takových situací a finanční starosti byly pro rodiny co nejmenší, dokážou jim pojišťovny pomoci.

Přestože děti jsou budoucí dospělí, rizika, které je ohrožují, jsou jiná a přesto stejná. Pojišťovny dokážou rodičům pomoci při těchto situacích:

• závažné nemoci
• trvalé následky úrazu
• odškodné při úrazu
• pobyt  nemocnici
• dětská invalidita  

O jednotlivých rizicích se již nebudu rozepisovat. O nich jsem napsal v předcházejících článcích. Jen napíšu pár příkladů z praxe, které se již staly.

1. příklad (závažné nemoci): Jedné sedmnáctileté slečně diagnostikovali rakovinu prsu. Léčba u ní musela proběhnout stejně jako u dospělé ženy. Maminka pracovala jako prodavačka v Hrušce a otec je dělník v Arcelor Mittalu. Nechci rozepisovat, jak špatná situace to pro rodinu byla. Pojišťovna však rodině vyplatila domluvených Kč 400 000,-. Co to pro tuto rodinu znamenalo? Maminka si vzala neplacené volno a z obdržených peněz si „vyplácela mzdu“, kterou nedostávala. Nemuseli si proto půjčovat a maminka mohla být s dcerou po celou dobu léčby. To bylo pro rodinu totiž nejdůležitější!!! Za další část peněz si koupili auto. To totiž potřebovali, aby na léčbu, pro kterou se rozhodli a která probíhala v Olomouci, nemuseli z Ostravy dojíždět vlakem. Slečna se uzdravila a život rodiny se vrátil do zaběhnutých kolejí. Říkají však, že bez těch peněz by to pro ně bylo mnohem, mnohem těžší.

2. příklad (odškodné při úrazu): Taktéž jedna slečna, která ještě chodila na základní školu, spadla z koně a zlomila si obratel. Její léčba probíhala jak v nemocnici, tak následně doma. Nemohla mít sádru, ale musela nosit „krunýř“, který byl velice nepohodlný. Nemohla v něm spát. Rodiče jí za obdržené peníze (přes Kč 50 000,-) pořídili „krunýř“ jiný, který nehradila zdravotní pojišťovna, a který byl hlavně pohodlnější a dcera se v něm vyspala. Pro děvče pak byla několikaměsíční léčba snesitelnější. A pak dceři platili soukromé učitele, aby nemusela opakovat ročník. Což se dceři asi moc nelíbilo. Ale rodiče byli rádi, že nemuseli použít úspory. Z těch si pak zaplatili pěknou dovolenou.

3. příklad (pobyt v nemocnici): Jeden dvouletý chlapeček musel být hospitalizovaný v nemocnici na infekčním oddělení. Maminka chtěla být s ním. Nemocnice jí to umožnila, ale nechala si za to zaplatit Kč 400,- za den. Protože měli domluveno, že v případě hospitalizace dítěte jim pojišťovna zaplatí Kč 500,- za den, tak si i při mateřské (napnutém rodinném rozpočtu) mohla tuto platbu dovolit. A tatínek, který za nimi jezdil, měl na benzín, parkovné v areálu nemocnice a ještě jim i něco koupil.

4. příklad (trvalé následky a dětská invalidita): Tuto situaci jsem ve své praxi ještě nezažil. Ale moc se mi líbí přístup jednoho tatínka, který má dva syny – neposedy, jak říká. V mládí měl zkušenost, kdy jeho kamarád skočil do plytké vody, zlomil si krční páteř a následně ochrnul. Maminka toho kluka – nyní již dospělého člověka, s ním zůstala doma a pečuje o něj. Tatínek těch dvou kluků vidí, jak to pro tu paní není jednoduché, a je čím dál tím starší až tady jednou pro syna nebude. Proto si u svých synů sjednal pojištění, které mu vyplatí miliónové částky, které mu v takové situaci pomohou. Řekl mi, že když by se to stalo, polovinu té částky použije pro život a polovinu uloží pro syna, který je pak použije například na pečovatelku nebo ústav, až tady jednou nebude.

Já přeji všem rodičům, aby takové situace nikdy nenastaly. Neštěstí však nechodí po horách, ale po lidech.

Jakub Mrva